Konec ve zkušebce: Co dělat, když to neklapne?

Zkušební doba v kostce

Zkušební doba je institut, který slouží k ověření si vzájemné spokojenosti zaměstnance a zaměstnavatele. Během zkušební doby si obě strany mohou pracovní poměr ukončit zjednodušeně, a to i bez udání důvodu. Výpovědní lhůta je v tomto případě kratší než při běžném ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec i zaměstnavatel musí dát druhé straně písemnou výpověď, a to nejpozději v poslední den zkušební doby. Pokud tak neučiní, pracovní poměr se automaticky mění na dobu neurčitou. Zkušební doba nesmí být delší než 6 měsíců, u vedoucích zaměstnanců pak 9 měsíců. Nesmí být sjednána opakovaně na stejnou práci u téhož zaměstnavatele.

Výpověď ve zkušební době

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, které slouží k ověření, zda si zaměstnanec a zaměstnavatel vzájemně vyhovují. Během zkušební doby je možné pracovní poměr ukončit zjednodušeným způsobem, a to jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele. Výpovědní doba ve zkušební době činí 15 dnů a začíná běžet následujícím dnem po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí ve výpovědi uvádět důvod ukončení pracovního poměru. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé smluvní straně. Vlastnoruční podpis na výpovědi není od roku 2020 vyžadován. Písemná forma je však i nadále podmínkou platnosti výpovědi. Pokud by zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď v průběhu prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti, pracovní poměr se ve lhůtě stanovené ve výpovědi nekončí. V tomto případě dochází k ukončení pracovního poměru až dnem, který byl uveden ve výpovědi, nejdříve však dnem, který následuje po uplynutí 15 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Aspekt	Ukončení pracovního poměru ve zkušební době	Ukončení pracovního poměru po zkušební době
Výpovědní lhůta ze strany zaměstnance	15 dnů	2 měsíce
Výpovědní lhůta ze strany zaměstnavatele	15 dnů	2 měsíce (až 3 měsíce dle délky odpracované doby)
Uvedení důvodu ukončení	Není nutné	Nutné, pokud není dohodnuto jinak

Důvody výpovědi

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, kdy si obě strany, tedy zaměstnanec i zaměstnavatel, ověřují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Během této doby může kterákoli ze stran ukončit pracovní poměr s kratší výpovědní lhůtou a bez udání důvodu.

Důvody pro ukončení pracovního poměru ve zkušební době se liší v závislosti na tom, zda jej ukončuje zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Zaměstnanec může zvážit ukončení pracovního poměru ve zkušební době například tehdy, pokud mu pracovní náplň neodpovídá jeho představám, nesedí mu firemní kultura, nebo pokud obdržel výhodnější pracovní nabídku. V těchto případech není nutné uvádět žádný konkrétní důvod výpovědi.

Zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr ve zkušební době z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků zaměstnance, jeho nevhodného chování, nebo pokud se ukáže, že zaměstnanec pro danou pozici nemá dostatečnou kvalifikaci. I v tomto případě není nutné uvádět konkrétní důvod. Je však vhodné, aby zaměstnavatel alespoň v obecné rovině sdělil zaměstnanci, proč se rozhodl pracovní poměr ukončit. Tím mu umožní lépe se zorientovat v situaci a případně se z dané zkušenosti poučit do budoucna.

Forma a obsah výpovědi

V případě ukončení pracovního poměru ve zkušební době hraje forma a obsah výpovědi klíčovou roli. Zákoník práce nestanovuje přesnou formu výpovědi, ale pro předejití případným sporům se doporučuje písemná forma. Písemná výpověď by měla obsahovat všechny náležitosti, aby byla platná. Mezi tyto náležitosti patří: identifikace smluvních stran, datum doručení výpovědi, prohlášení o ukončení pracovního poměru, datum, ke kterému má pracovní poměr skončit, a podpis osoby, která výpověď podává.

Důležitý je i obsah výpovědi. V případě zkušební doby není nutné uvádět důvod výpovědi. Nicméně, pokud se zaměstnavatel nebo zaměstnanec rozhodne důvod uvést, je důležité, aby byl formulován jasně a srozumitelně. Nepřesné nebo zavádějící informace v textu výpovědi by mohly vést k neplatnosti ukončení pracovního poměru.

Vždy je vhodné si obsah výpovědi před jejím doručením důkladně zkontrolovat a v případě nejasností se poradit s odborníkem na pracovní právo.

Výpovědní lhůta

Výpovědní lhůta v rámci zkušební doby se liší od standardní výpovědní lhůty. Během zkušební doby může dát jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Výpovědní lhůta v tomto případě činí 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Je důležité si uvědomit, že zkušební doba musí být sjednána písemně v pracovní smlouvě, jinak je neplatná. Maximální délka zkušební doby je 3 měsíce, u vedoucích pozic pak 6 měsíců. Během zkušební doby má zaměstnanec nárok na všechny standardní benefity, jako by byl zaměstnán nastálo. Patří sem například dovolená, nemocenská nebo mzda.

Odškodnění a náhrady

V případě ukončení pracovního poměru ve zkušební době se otázka odškodnění a náhrad řídí zákoníkem práce. Obecně platí, že zaměstnanec nemá nárok na odstupné, pokud pracovní poměr trval kratší dobu než jeden rok. Existují však výjimky, například v případě, že je pracovní poměr ukončen z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo z důvodu organizačních změn. V takovém případě má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného výdělku.

Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy za dobu, po kterou nemohl pracovat z důvodu výpovědní doby. Výpovědní doba v případě zkušební doby činí 15 dní a začíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Během výpovědní doby je zaměstnanec povinen odpracovat stanovenou pracovní dobu, a pokud tak nečiní z důvodu na straně zaměstnavatele, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Je důležité si uvědomit, že výše uvedené informace jsou pouze obecné a v konkrétních případech se mohou lišit. Vždy je vhodné konzultovat situaci s odborníkem na pracovní právo.

Ukončení dohodou

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době se řídí stejnými pravidly jako ukončení pracovního poměru obecně. Jednou z možností, jak ukončit pracovní poměr ve zkušební době, je ukončení dohodou. Tato varianta je pro obě strany, jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, tou nejjednodušší a nejrychlejší cestou, jak ukončit pracovní poměr. Pro ukončení pracovního poměru dohodou ve zkušební době není potřeba uvádět žádný důvod. Stačí, když se obě strany dohodnou na dni, kdy pracovní poměr skončí. Tato dohoda musí být uzavřena písemně a obě strany musí obdržet jedno vyhotovení. V dohodě je vhodné uvést, že se pracovní poměr ukončuje dohodou ve zkušební době. Dále je vhodné uvést datum, ke kterému pracovní poměr končí, a vypořádání nároků, které oběma stranám z pracovního poměru plynou, například nárok na dovolenou. Ukončení pracovního poměru dohodou je vhodné i v případě, kdy se zaměstnanec ve zkušební době neosvědčil, ale nechce se s ním zaměstnavatel rozcházet ve zlém.

Zkušební doba je jako tanec na laně – obě strany doufají v ladnost a rovnováhu, ale stačí jeden chybný krok a pád je nevyhnutelný.

Božena Černá

Zvláštní případy ukončení

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které umožňuje oběma stranám, tedy jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli, zjistit, zda je vzájemná spolupráce oboustranně výhodná a zda splňuje jejich očekávání. Během zkušební doby může být pracovní poměr ukončen zjednodušeným způsobem. Zákoník práce však stanoví některé zvláštní případy ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Například pracovní poměr nemůže být ve zkušební době ukončen v době prvních 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, pokud je tato neschopnost následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Stejně tak nelze ve zkušební době ukončit pracovní poměr se zaměstnankyní, která otěhotněla, a to v době od počátku těhotenství do konce devátého měsíce po porodu. V těchto případech je nutné, aby zaměstnavatel respektoval zákonem stanovená omezení a ukončení pracovního poměru ve zkušební době řádně zdůvodnil. Zaměstnanec i zaměstnavatel by se měli seznámit se všemi aspekty zkušební doby a s podmínkami jejího ukončení, aby předešli případným sporům.

Doporučení pro praxi

V praxi je vhodné dodržovat několik doporučení, aby proces ukončení pracovního poměru ve zkušební době proběhl hladce a v souladu se zákoníkem práce. Písemná forma je vždy nezbytná, ať už se jedná o oznámení o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele. V oznámení by mělo být jasně uvedeno, že se jedná o ukončení pracovního poměru ve zkušební době, a datum, kdy pracovní poměr končí. Zaměstnavatel by měl dbát na to, aby důvody pro ukončení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele nebyly diskriminační. V případě pochybností je vhodné konzultovat situaci s odborníkem na pracovní právo. Dodržení výpovědní lhůty je klíčové. Během zkušební doby činí výpovědní lhůta 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé straně. Zaměstnanec má právo na pracovní volno v délce 1/2 týdenní pracovní doby na hledání nového zaměstnání, pokud o to požádá v případě, že pracovní poměr končí výpovědí ze strany zaměstnavatele. Obě strany by se měly snažit o korektní a věcnou komunikaci i v případě, že ukončení pracovního poměru ve zkušební době probíhá z důvodu nespokojenosti.